Astronomové se přibližují tajemstvím Kuiperova pásu

13.04.2026 01:01 Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl

Návrat k Měsíci po padesáti letech. Artemis II obstála

11.04.2026 13:15 Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se

Geneticky upravená pšenice slibuje topinky bez karcinogenů

10.04.2026 19:30 Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se

Rychlost evoluce u drobných ryb překonává očekávání biologů

10.04.2026 19:30 Sladkovodní rybky z čeledi vrubozubcovitých, kterým se česky též říká cichlidy, se přirozeně vyskytují v Americe, Africe i Asii. V Evropě jsou typicky chované jako okrasné akvarijní rybky. Po celém světě dosáhly velké druhové rozmanitosti a celá čeleď čítá přes sto rodů. V lokalitě afrického jezera Malawi se však staly rekordmankami co do rychlosti evolučních

Brouci se vracejí, rostliny váhají. Co zůstává po invazním akátu?

10.04.2026 01:30 Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát , původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích,

Alexander Fleming: Muž, který dal světu penicilin! Ale nebyl sám

09.04.2026 07:47 Objevení penicilinu je relativně známou kapitolou dějin lékařství. Nutno však podotknout, že ono objevení představuje jen část celého příběhu, který o fenoménu s názvem penicilin pojednává. A Alexander Fleming není zdaleka jeho jediným hrdinou. Pomyslný otec prvního z antibiotik se roku 1881 narodil do početné rodiny farmáře, který spravoval své hospodářství v hrabství Ayrshire na

Odvrácená strana antibiotik: Zbytková léčiva znečišťují vodu

08.04.2026 14:16 Jde o lék, který změnil pravidla boje s nebezpečnými bakteriemi. Lidé ho používají jako velmi účinnou zbraň. Jenže pokud po této zbrani sahají příliš často a v případech, kdy to není nezbytně nutné, její čepel otupí. Navíc tím zbytečně zatěžují životní prostředí. Antibiotika bývají zpravidla vnímána ve veskrze pozitivním smyslu. Koneckonců tyto léky znamenaly v

Proč při cvičení spálíme méně kalorií, než si myslíme?

07.04.2026 20:45 Pravidelně vykonávaná fyzická aktivita, jako je chůze, běh či jízda na kole, často vede k menšímu úbytku hmotnosti, než předpovídají kalorické modely. Proč u řady lidí nefunguje logika: více se hýbeš, více energie spálíš, méně vážíš? Částečnou odpovědí je větší hlad po cvičení, ale do hry vstupuje ještě další faktor … Může to být až

Spermie ve vesmíru ztrácejí orientaci, čímž ohrožují budoucí reprodukci mimo Zemi

07.04.2026 20:45 Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud

Šílenství a melancholie vládců: Psychiatrie mocných

06.04.2026 09:30 Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve

Artemis II: návrat k Měsíci a otázky, které jsme pořád nevyřešili

04.04.2026 21:31 Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion

Hadi vzdorují gravitaci, vědci odhalují tajemství jejich vzpřímeného „stoje“

04.04.2026 04:00 Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne přitom?

Česká stopa v návratu lidí na Měsíc: Pražské čipy chrání astronauty mise Artemis II

04.04.2026 04:00 Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska. Během mise Apollo 17 se proto mezi jeho osobními předměty nacházela i malá česká vlajka. Po více než

Co sexuální fantazie říkají o povaze? Studie má překvapivé odpovědi

03.04.2026 10:00 Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností. Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém průzkumu mezi více

Génius František Palacký. Opravdu znáte Otce národa?

02.04.2026 13:00 Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného